Čtvrtý trénink-dva lidi a tři meče...

11. listopadu 2007 v 12:40 | Darth Nemesis/Annie Skywalker |  Zápisky z tréninků
A opět je tu další sobota, tentokrát 3.11. a s ní i další setkání. Viki nemůže, Adi se na poslední chvíli rozhodla nejet a nechala nás v tom s Obi samotné. Vše se tedy odehrávalo pouze ve dvou lidech… a jaksi klidněji.
13:15
Letím z domu, pochopitelně si zapomenu kompenzaci za babiččiny koláče, takže to po cestě beru přes obchod a něco kupuji. Dosprintuju na zastávku… načež zjistím, že mám ještě deset minut čas. Přichází Obi. Kecáme a probíráme starou bitku. Musíme najít chybu.
14:10
Vítá nás rezavá kdysi nahnědo natřená branka a babiččin barák. Pozdravíme jeho obyvatele a jdeme trénovat. Obi si po menším rozmýšlení bere meč Adi(svůj přerazila o strom) a tentokrát bez papíru zkoušíme všechno znovu a po krocích. Respektive, chceme zkoušet. Na zahradě je přece spousta listí! A někdo to musí shrabat! Pouštíme se tedy odvážně a směle do hrabání listí(dobře, šermu s hráběmi…)
14:59
Konečně chyba objevena! Obi má v choreografii couvat, ale místo toho kolem mě krouží a výsledný efekt se ztrácí. Nutím jí trochu agresivnějšími výpady více ustupovat, aby jí přešla chuť na nějakou ladnost nebo kontrolu nad situací (a hned to vypadá líp…), takže se po několika pokusech vrací na první místo v oblíbenosti mých soupeřů. A já asi opět klesám trochu hlouběji.
Později…
Zkoušíme vymýšlet další choreografii, pokud možno originální. Obi si bere dva meče… a zabíjí se… podruhé… a konečně úspěšně protočila pro mě nepochopitelným způsobem meče kolem těla a útočí!
O dvacet minut později…
Máme vymyšlené první dvě sekvence, až se to naučíme, budou velmi efektní. Odebíráme se do domu a na nalezený papír zapisujeme bitku. Po cestě toho polovinu zapomeneme, a do toho přichází babička s návrhem svačiny.
17:00
Lidská logika je nepochopitelná. Minule jsme babičce snědli buchty a dva dny mi pak pěla do mobilu litanie na nedostatek buchet a že jí "vyžíráme", když jí ale teď přinesu kompenzaci, je uražená. Nechápu proč. Nabídne nám svoje buchty a ty moje mi nutí zpátky. Nechci se s ní pohádat(mám po ruce single, takže bych byla poněkud ve výhodě….), takže si buchty laskavě beru zpět a radši se klidím z dosahu na zahradu.
18:00
Trochu se nám stmívá, takže už skoro nevidíme na propracovávání kroků v bitce tří mečů a dvou lidí, ale vůbec nám to nevadí. Opět se vracíme ke staré bitce a pilujeme couvání(Obi aktivně, já trénuji útoky plnou vahou a co nejzákeřnější údery), až na nás přilétává babička, co že to ještě neběžíme na autobus. Času dost! Jede až za půl hodiny… to ovšem babička jaksi nechápe a žene nás na zastávku. (a pak že jí (ale šíleně!) bolí koleno, má artritidu, kulhá, nemůže chodit a všechno jí bolí…..)
18:40
Autobus se konečně uráčil přijet a nastupují do něho dvě na kost zmrzlé členky Flotily. V autobuse se probírá historie Flotily a trochu psychologie jejích členů… přesněji radši nebudu uvádět.
Jenom na závěr bych si dovolila trochu upravit naše motto na aktuálnější verzi:
Nezmrzněme!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama