Květen 2008

Pátek 13. - koneckonců proč ne?

31. května 2008 v 10:47 | D.V. |  Flotila v civilu
Celá Flotila je štěstím bez sebe. Z důvodu (cituji) "rozsáhlých rekonstrukčních prací" (konec citátu), bude totiž zkrácen školní rok a to o celých 14 dní! Tudíž si všichni studenti našeho gymnázia oddechnou už v pátek 13. června, kdy jim bude předáno vysvědčení a kdy se slavnostně vrhnou na prázdniny. A jak těchto čtrnáct dní využít? Je to přebe bezva na nějakou tu Flotilovou akci, no ne?
Výjezd na kole jsme probraly, schválily a tudíž si uričtě někam vyjedeme. Ještě jsme se nedohodly kam, ale Nemesis má prý typy na bezvadné rybníky s přístupnou cestou, které nejsou hned za městem. Z toho vyplývá, že by bylo fajn to zkusit, ne?
Mohly bychom vyrazit klidně i jinam, třeba pár dní pobýt pod širákem nebo tak, ale nevím, jestli by nám takováto akce prošla, ale můžeme to zkusit promyslet. Takže, Flotilo (ne, nehraju si na paní ředitelku s jejím oslovením "Kvinto..." apod.), popřemýšlejme, dohodněme a rozhodně někam o tom krásném předčasně prázdninovém volnu vyrazíme!

Komplikace

27. května 2008 v 20:37 | Annie |  Zápisky z tréninků
Asi si každý všiml, že sem moc nepíšu. Lépe řečeno, skoro vůbec. S tím bych něco i udělat mohla, mít nápady a chuť, ale s dalšími věcmi toho příliš nezmůžu. Například s tím, že tréninky v Dušníkách už nebudou možné.
Přicházíme o tréninkovou plochu, základní zajištění a místo, kam o weekendu vypadnout. Důvody jsou dva, přičemž jeden nebudu rozepisovat; vezměte na vědomí, že tu je a nechte to tak. Druhý spočívá v tom, že se nám do dříve našeho horního bytu v domě nastěhovala naše teta - ping-pongové pálky a další vybavení nezbytné pro trénink je sice bezpečně uschováno v uzavřeném pokoji, ale už není prostor, kde dělat hluk a trénovat. Jestli budeme jezdit na tréninky jinam, nebo je (snad dočasně) zrušíme, jest otázka.
Moc dlouhý článek to není, vím. A nic moc nového také neříká. Spíš je to taková <oficiální> informace.

Droideka - postrach Jediů

25. května 2008 v 17:08 | D.V. |  Star Wars
Nevím o žándném Jediovi který by dokázal zničit droideku ze zapnutým deflektorním štítem.
Mara Jade Skywalker

Droideka byla konstruována pouze k jedné věci, totálnímu zničení všeho v okolí. Svůj cíl plnila velmi dobře. Na konci obou rukou měla zabudovaný dvojitý rychlopalný blaster který svojí ohromnou kadencí předčil většinu ručních zbraní. Droideka byla navíc chráně vlastním silovým polem díky němuž byla prakticky nezničitelná. Z droidek měly strach i samotní rytíři Jedi. Díky své konstrukci na třech nohách se droideka pohybovala velmi pomalu, když se potřebovala přesunout tak se schoulila do''klubíčka'' (kolová forma) a na míst se ''dokutálela''. Přeměna z jedné transformace na druhou ale trvala velmi krátkou chvíli, tudíž bylo téměř nemožné droideku postřehnout. Během přesunu ale musela vypnout štít takže byla nejvíce zranitelná. Byla nasazována k hlídaní důležitých objektů a osob, v bitvách byla nasazována zřídkakdy, ale s drtivýmy účinky pro soupeře. Bez pochyby to byl nejlepší droid obchodní federace, behěm klonových válek byla však z bojiště vytlačena masamy super battle droidů. Ovšem v okrajových částech galaxie se droideka používala i několik let po skončení klonových válek.
Díky svému vlastnímu štítu, smrtícím blasterům a rychlé schopnosti transportu, které droideka vděčila svým dvěma transformacím, byla jednou ze zbraní proti rytířům Jedi, kteří byli v boji proti ní v podstatě bezmocní. Právě proto se stala mezi droidy výjimečnou a mezi nepřáteli obávanou.

Green world

22. května 2008 v 14:07 | D.V. |  Flotila v souhře s blogosférou
Protože Lyrics to the Darkness byl design sice krásný, ale už okoukaný, rozhodla jsem se vzhledem k tomu, že trčím doma a mám čas, udělat design nový. Záhlaví jsem hledala docela dlouho, než jsem vybrala to, které by vytvořilo novou a jinak barevně laděnou a zároveń nepřeplácanou atmosféru. Doufám, že se vám bude nový obleček blogu líbit a že mi k němu napíšete komentář!
Také není vyloučeno, že se zde ještě odehrají nějaké změny, třeba na pozadí stránky nebo tak. Mělo to vypadat trochu jinak, ale vyskytly se drobné technické potíže, tak se nedivte.
A pár info na konec.
Jméno: Green world
Autor: já
Doba trvání: od 22. května 2008 až do neznáma, ale asi docela dlouho, protože zelenou můžu do nekonečně a nebude se mi chtít nic jiného dělat (pochybuju, že Nemesis něco udělá)
Nezabte se!

Darth Maul a jeho osudy

21. května 2008 v 14:14 | D.V. |  Star Wars
Tak tady něco o výborném sithském šermíři, podle mě jedním z nejlepších. Je boj s doublelightsaberem byl prostě úžasný!
Darth Maul byl Zabrak narozený na Iridonii, domovské planetě jeho rasy. Z jeho brzkého života toho není mnoho známo, až do doby, kdy ho ve velmi mladém věku sebral jeho budoucí mistr Darth Sidious, nedbaje na názor Maulovi rodiny. Maul začal trénink se Sidiousom téměř okamžitě. Zasvěcený do temné strany Sily od malička, rostl v bytost neznající jiné emoce než hněv a touhu po krvi. Maul zabíjel živé bytosti nemilosrdně, protože jakákoliv ukázka strachu během tréninku byla krutě trestaná Sidiousem a za jakoukoli stopu po milosti byl odměněn krutostí. Když byl Maul dospělý, jeho mistr ho už přetvořil na zbraň čisté nenávisti. Označený Sithskými tetováními pokrývajícími jeho celé svalnaté tělo, byl mladý Zabrak ultimativním nástrojem temné strany. Navzdory tohoto dost traumatického dětství - pokud se to tak dá nazvat, měl Maul otcovské cítění vůči svému mistrovi, a nikdy ho nenapadlo zabít ho - až do finálního testu.
Někdy v roce 33 BBY, vyslal Sidious Maula do neznámých planet Vnějšího Okraje, proti Drovianovi jménem Silus, jež byl citlivý na Sílu. Sidious označil Siluse za hrozbu jeho plánů, protože hojně používal temnou stranu a bál se, že tato porucha v Síle přiláká Jedie a tak, přikázal Maulovi, aby ho odstranil. Silus byl mohutný, divoký a brutální uživatel Síly ale používal ji jen za účelem zisku, a to v zápasnickém ringu. Tam díky Síle, byl proti svým oponentům ve velké výhodě. Sidious ale řekl Maulovi, aby Silusovi nejdříve přehrál holozprávu. V té stálo, že Sidious přijíme Siluse za učně když zabije Maula. Mezi těmito soky okamžitě vzplanul boj v duelingovém ringu, kde bylo aktivováno pole na rušení energetických zbraní. Oba byli odkázáni pouze na své schopnosti boje a Síly. Maul byl velmi znepokojen "zradou" svého mistra a tak se stalo, že Silus získal převahu. Nakonec se ale Maul poddal svému hněvu a Silou zničil ono pole a aktivoval svůj meč. Jedinou ranou tak ukončil Silusův život a pochopil, že to, co udělal Sidious, byla jen pouhá zkouška. Skutečná zkouška nastala, když ho jeho mistr nechal svému osudu na planetě Vnějšího okraje. Tam se beze zbraně musel dostat přes smrtící droidy na dohodnuté místo. Po měsíci se Sidious vrátil a vyzval Maula na souboj se světelnými meči. Ten Maul rychle prohrál a mistr mu řekl, že ten ho zklamal, a že si zatím našel jiného učedníka. To v Maulovi vyvolalo záchvat hněvu tak silný, že jediná věc, kterou chtěl, bylo zabit mistra. Beze zbraně se vrhl na Sidiouse , kousl ho do ruky a krev mu vyplivl do obličeje. Náhle si ale uvědomil, že pro Temného Pána ze Sithu není soupeř a v klidném odhodlání se připravil na smrt. Sidious ho svým mečem udeřil do hlavy ale nezabil, protože měl pouze cvičný světelný meč a následně se začal smát. Tím, že Maul na něho zaútočil, splnil poslední test. Žádný jiný učedník neexistoval. Mistr tak svého učedníka prohlásil za Sithského Pána a vzal ho do nového domova na Coruscantu.
Před invazí na Naboo, byl Maul vyslaný odstranit Jedie, kteří byli poslaní Republikou zažehnat konflikt. Sledoval je na planetu Tatooine. Tam zabil Aneesa Dyma, Pa'lowického pašeráka, který mu stál v cestě. Po tomto malém zdržení se vrátil ke své misi a začal vyhledávat Jedie a královnu Amidalu. Podařilo se mu lokalizovat Mistra Qui-Gon Jinna a okamžitě se za nim vydal. Následoval krátký ale intenzívní duel mezi Qui-Gon Jinnem a Maulem, ze kterého však Jedi uprchl do své lodě. Nicméně i tento malý střet stačil, aby se Jinn začal bát návratu a co více, pomsty Sithů. Maul tedy selhal ve své misi zabránit Královně dostat se a Coruscant. To v něm vyvolalo hněv a on se chtěl Jediům za své selháni pomstít. O to se pokusil zpět na Naboo, kde vyzval jak Mistra Jinna, tak i jeho učedníka Kenobiho. Maul předvedl, že jeho výcvik je vskutku jedinečný a bez problému zvládal oba protivníky najednou. Boj byl dlouhý a intenzivní, protože Jediové se snažili Sitha dostat do místnosti s reaktorem. Nicméně, Maulovi se podařilo vyřadit Obi-Wan Kenobiho a tak se mohl soustředit pouze na zkušenějšího z obou Jediů. V následném souboji se oba protivníci dostali až k místnosti s reaktorem ale byli přerušeni energetickým polem, jež je od sebe oddělilo a oba sokové byli nuceni vyčkat. Když ono pole zmizelo, Darth Maul a Dui-Gon Jinn vzpláli v nový souboj. Bohužel pro Jinna, Obi-Wan nestihl dojít včas a byl odříznut silovým polem. V souboji Mistra Jedie a Temného Pána ze Sithu, udělal Jinn fatální chybu a Maul ho propíchl. Obi-Wanův prvotní šok a smutek se v momentu přeměnili na hněv a vášeň a okamžitě se vrhl na Sitha. Maul příliš sebejistý svými schopnostmi, učedníka podcenil a ten mu rozsekl jeho světelnou tyč a tak mu zbyla jen jediná čepel. V zuřivém boji jež následoval byly síly vyrovnány avšak Maulovy se podařilo Silou shodit Obi-Wana do šachty. Protože se však chtěl na Jediích krutě mstít. Hrál si s Kenobim, visícím v šachtě. Ten toho využil, Silou si přitáhl Mistrův meč a vyskočil, aby v jednom mocném přemetu rozsekl Temného Pána na dvě půlky. Maul se zhroutil do šachty a to byl jeho konec.

Salmonelóza a jiné běžné věci

19. května 2008 v 12:25 | D.V. |  Flotila v jednotlivcích
Asi se divíte, proč se tu nic neděje. Poskytnu vám jednoduché vysvětlení. Já jsem si dovolila onemocnět. Po dlouhé době jsem se rozhodla (já ne, ale ty bakterie v těch vajíčkách, co jsem měla k večeři), že si onemocním. Po třech dnech vytrvalého zvracení a průjmu se rozhodlo, že si mě nechají v nemocnici. Zhubla jsem čtyři kila za tři dny a na mou obvyklou váhu je to docela... kdo mě zná, je mu to jasné.
A tak jsem si týden poležela v nemocnici. Hrůza, nuda, děs. Cpali do mě prášky, kapky a nemocniční jídlo. Měla jsem kapačky, odebírali mi krev. Nepřeju to nikomu, ani svýmu nejhoršímu nepříteli (no i když...).
A protože se Nemesis neodhodlala beze mě to tady rozjet a nepřidala nic, tak to je na mě. A já na tom snad zapracuju, i když na sebe jsem docela zvědavá, jak to budu všechno honit.
Takže salmonelóze se vyhněte a vajíčka radši nejezte. Asi takhle bych to naše heslo nezabte se upravila tentokrát.

Ma la plus grande passion... la musique!

7. května 2008 v 20:29 Flotila v jednotlivcích
Kdo by nerozuměl nadpisu, tak to znamená: Moje největší vášeň... hudba!
Protože o mně vlastně nic nevíte, pokud nejste členem Flotily, nebo známým, tak jsem se rozhodla alespoň trochu vás uvést do svého vlastního světa, kterým žiju, do světa hudby.
Svou vlastní hudbou - houslemi - žiju od svých šesti let. Tehdy malá Viki uchopila do ruček malé čtvrťové housličky skřipky a začala vrzat. Tato památná událost se zapsala do dějin zlatým písmem, alespoň pro mě. Chtěla bych poděkovat nejen svým rodičům za to, že mě dali hrát, ale i své starší sestře, která přišla s houslemi.
Od té doby malá Viki cvičila pilně, ale taky to flákala, a pomalu z ní začal růst virtuos. Dobře, virtuos ne... V pátém ročníku hrála koncert pro sedmý ročník, v šestém již Variace od Paganiniho a Druhý Romantický kus A. Dvořáka. Absolvovala koncertem od W.A. Mozarta (ten byl mimochodem těžkej jako prase) a pokračovala druhým cyklem. Na soutěžích pravidelně vyhrávala okresní kola a to dokonce často jako absolutní vítězka, v celém kraji se pak stejně pravidelně umisťovala na třetích místech, stejně tak jakoi na jiných, i celostátních soutěžích.
Ve čtrnácti letech přijala nabídku hrát v Příbramské filharmonii a od té doby je primariem druhých houslí a solistkou. Filharmonie je ten nejlepší orchestr, jsou tam lidé, které mám hrozně moc ráda. A hrajeme krásné věci jako Mozartovu Kouzelnou flétnu či Karneval zvířat od Saint-Saënse. To jsou úžasné skladby! Karneval je spíš lehká fraška, ale je to prostě dokonalost sama!
Nyní jsem ve druhém ročníku druhého stupně a i letos jsem se pravidelně umístila na soutěži. Nyní se mohu pochlubit tím, že hraji Humoresku od Dvořáka (ale tu jen tak mimochodem), Podzim ze známého cyklu Čtvero ročních období od A. Dvořáka a Ďáblův trylek Niccola Paganiniho...
Bez hudby bych nemohla žít. Nebyla bych to já, nebyl by to můj život. Bez hudby bych znala sotva polovinu lidí, co znám teď. Bez ní bych přišla o nejkrásnější zážitky svého života. Nikdy bych se jí dobrovolně nevzdala. Opustila bych pro ni přátele, rodinu, všechny, jen abych mohla žít s ní.
Abyste pochopili, museli byste to zažít. Přesto vám zde vylévám kousek ze své duše a její kousek vám se dávám. Niccolo Paganini tuto skladbu složil a já ji teď hraji. A to je ona.

Trénink - jarní únava, kola a prezentace na chemii...

4. května 2008 v 18:05 | D.V. |  Zápisky z tréninků
Tak jsme s Darth Nemesis vyrazily na trénink. Opřely jsme se do pedálů a jely pozdravit na jaře náš tréninkový plac, abychom znovu začaly trénovat tak pravidelně, jak tomu bývalo dříve.
13:31
Dojíždím po obědě (který jsem dojedla cca v 13:25) ke Kauflandu, kde je jubilejně Nemesis první. Co se to děje? Okamžitě vyrážíme na dlouhou a už ani ne tak rozmlácenou cestu do Dušník, kde na nás již čeká babička Nemesis, která mimochodem slaví dneska narozeniny...
13:45
Jsme tady a pozdravujeme náš tréninkový plac, momentálně s výhledem na kvetoucí stromy, rozvetlé tulipány, narcisy, modřence, petrklíče a další skvosty května.
Protože nemůžeme najít babičku, popaádme meče a jdeme - no - trénovat. Vzhledem k tomu, že ale starou bitku umíme a novou, kde jsme jen my dvě, taky, tak toho není moc co trénovat.. Ale fakt už nám to docela jde. Jinak měl premiéru nový scénář k nové bitce, který má onen legendární urvaný roh (nojo, chybka se vloudila...). Ale stejně jsme ho nepotřebovaly. Za to si musíme pogratulovat...
14:15
Přejely jsme jednou starou bitku, jednou starou bitku s doublem (předsavte si double, který držím za jeden krajový konec a pokouším se s ním šermovat - no je to docela fuška, to vám řeknu, protože zvednout to...) a třikrát novou bitku. A co teď? Rozhodly jsme se celkem spontánně a záhy, když jsme si sedly na trávu a dělaly naší oblíbenou osovou souměrnost. Byly jsme obě dosti chcíplé, asi ta jarní únava... Připletl se nám tam náš oblíbený vtíravý kocour, kterého jsme tedy po obarvení bot pampeliškami na žluto a po stovce pokusů useknout z otočky pampelišku rádoby elegantně, jsme se na to vykašlaly, popadly scénář (!! už ho tam nenecháme!!) a šly dovnitř, kde jsme našly jak babičku, tak tátu Nemesis. Po tomto překvapení a blahopřání a zjištění, kolikátiny vlastně babička slaví, jsme se vydaly urychleně ještě ven - a to do FSSPCH. Zkontrolovaly jsme naši federaci (možná o tom později) a vydaly se kličkujíc mezi kapakmi deště zpět. Přechodníky, to je fakt moje největší vášeň!
15:30
Jsme znovu doma a tentokrát jdeme na svačinu. Bylo to hrozně dobré a to dokonce tak, že si Nemesis nabídla z bonboniéry tak, že tam nezbylo skoro nic. To je ta rozdílná mentalita.
Navzdory původnímu plánu po svačině odjet a dodělávat prezentaci na chemii o chlakogenech neboli VI. A skupině, jsme si ještě chvilku zahrály ping pong bum a naučila jsem se passo doble. Ale ten telemark je fakt docela vražednej...
16:45?
Vyrážíme zpět domů, abychom se vrhly na tu prezentaci. Po naprosto příšerném krpálu, který jsem ale vyjela (tady vidíte tu nezdolnou sílu mého temperamentu...), jsme se na ni opravdu vrhly.
Je to fakt docela bomba, myslím, že by se nám mohl náš plán, jak zavřít té... paní učitelce při našem výkladu hubu.
Tak příště snad už ve třech a nezabme se!

K.H. Mácha: Květen

2. května 2008 v 14:50 | D.V. |  My a ti ostatní blázni
Byl pozdní večer, první květen...
Tak nějak začíná slavná báseň od Káji Hynka. A jelikož podle jeho slov začíná lásky čas, tak jsem se rozhodla spojit pohled na Toplist, který mě velmi mile překvapil s Májem.
Takže tímto děkuji všem, kteří tyto naše výžblechty čtou za to, že to čtou a že to přetrpí! Díky za to, že sem chodíte, i když to není žádný skvělý blog a tak.
Díky, díky, díky, nezabte se a vydržte!
P.S.: Jediné, co mi chybí ke štěstí by byly komentáře od někoho jiného, než jsme my, ale to asi chci moc;-)