Ma la plus grande passion... la musique!

7. května 2008 v 20:29 |  Flotila v jednotlivcích
Kdo by nerozuměl nadpisu, tak to znamená: Moje největší vášeň... hudba!
Protože o mně vlastně nic nevíte, pokud nejste členem Flotily, nebo známým, tak jsem se rozhodla alespoň trochu vás uvést do svého vlastního světa, kterým žiju, do světa hudby.
Svou vlastní hudbou - houslemi - žiju od svých šesti let. Tehdy malá Viki uchopila do ruček malé čtvrťové housličky skřipky a začala vrzat. Tato památná událost se zapsala do dějin zlatým písmem, alespoň pro mě. Chtěla bych poděkovat nejen svým rodičům za to, že mě dali hrát, ale i své starší sestře, která přišla s houslemi.
Od té doby malá Viki cvičila pilně, ale taky to flákala, a pomalu z ní začal růst virtuos. Dobře, virtuos ne... V pátém ročníku hrála koncert pro sedmý ročník, v šestém již Variace od Paganiniho a Druhý Romantický kus A. Dvořáka. Absolvovala koncertem od W.A. Mozarta (ten byl mimochodem těžkej jako prase) a pokračovala druhým cyklem. Na soutěžích pravidelně vyhrávala okresní kola a to dokonce často jako absolutní vítězka, v celém kraji se pak stejně pravidelně umisťovala na třetích místech, stejně tak jakoi na jiných, i celostátních soutěžích.
Ve čtrnácti letech přijala nabídku hrát v Příbramské filharmonii a od té doby je primariem druhých houslí a solistkou. Filharmonie je ten nejlepší orchestr, jsou tam lidé, které mám hrozně moc ráda. A hrajeme krásné věci jako Mozartovu Kouzelnou flétnu či Karneval zvířat od Saint-Saënse. To jsou úžasné skladby! Karneval je spíš lehká fraška, ale je to prostě dokonalost sama!
Nyní jsem ve druhém ročníku druhého stupně a i letos jsem se pravidelně umístila na soutěži. Nyní se mohu pochlubit tím, že hraji Humoresku od Dvořáka (ale tu jen tak mimochodem), Podzim ze známého cyklu Čtvero ročních období od A. Dvořáka a Ďáblův trylek Niccola Paganiniho...
Bez hudby bych nemohla žít. Nebyla bych to já, nebyl by to můj život. Bez hudby bych znala sotva polovinu lidí, co znám teď. Bez ní bych přišla o nejkrásnější zážitky svého života. Nikdy bych se jí dobrovolně nevzdala. Opustila bych pro ni přátele, rodinu, všechny, jen abych mohla žít s ní.
Abyste pochopili, museli byste to zažít. Přesto vám zde vylévám kousek ze své duše a její kousek vám se dávám. Niccolo Paganini tuto skladbu složil a já ji teď hraji. A to je ona.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | 8. května 2008 v 20:59 | Reagovat

No, nevypadá to jako nějaká triviální skladba...

2 Darth Victory Darth Victory | 9. května 2008 v 7:36 | Reagovat

Ba přímo naopak - je to těžký jako prase! No, chtěla jsi vědět, jestli je to hezký. teď můžeš posoudit sama - je:-)

3 Annie Annie | 10. května 2008 v 9:55 | Reagovat

Je to nádherná skladba, ale nevypadá tak úplně jednoduše...

4 Hankaa Hankaa | 14. května 2008 v 18:43 | Reagovat

Nádherná hudbička,uklidnující.-musim podotknout ,že  hladí po duši.Jinak Viki je velká malá virtuoska..

Papapap někdy se zase ozvu

5 Darth Victory Darth Victory | 19. května 2008 v 19:02 | Reagovat

Ou, díky:-)

Kráský to je, ale už jen ten pohled na ty noty je docela drsnej:-D

6 Annie Annie | 20. května 2008 v 16:27 | Reagovat

To víš - pro někoho, kdo notám absolutně nerozumí, zas tak špatnej neni;-) Ale ne, teď si dělám legraci. Co se zapomenout dalo, to jsem odsunula kamsi do podvědomí, přesto celkem.. obtížnou skladbu ještě poznám;-)

7 Darth Victory Darth Victory | 21. května 2008 v 14:02 | Reagovat

To je teda pěkný! Ale ne, prostě pokud se tomu nevěnuješ, tak to zapomeneš, to je jasný.

Celkem obtížnou?

8 Annie Annie | 21. května 2008 v 23:03 | Reagovat

Víš, jak to myslím.

9 Darth Victory Darth Victory | 23. května 2008 v 14:32 | Reagovat

Nojo, vím, jen to vyjádření...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama