Srpen 2008

IstroCON a Comics Salón 2008

30. srpna 2008 v 12:36 | D.V. |  Cony a akce
Po velkém úspěchu tohoto festivalu, který v roku 2007 navštívilo 6048 návštevníků, se i letos budou konat festivaly IstroCON 2008 a Comics Salón 2008. Tentokrát 12., 13. a 14. září 2008 v ISTROPOLIS.

XXI. ročník mezinárodního festivalu IstroCON 2008 nabízí 3 dny strávené s bohatým programem. Tady máte ukázku:
Promítání filmových trháků
Sekce sci-fi, fantasy a horor
Literární soutěže a přednášky
Hraní karetních a stolních her (World of Warcraft, Warhammer, MTG, Pokémon, Yu-gi-oh, Osadníci, Puerto Rico)
příjemné posezení s přáteli v čajovně, baru nebo restauraci
V. ročník medzinárodního festivalu Comics SALÓN 2008 vám nabízí neméně pestrý program:
Prezentace a výstava komiksů a výtvarných děl
Sekce anime, comicsu, mangy a her
Besedy a příspěvky o japonské kultuře
Turnaje a hraní nejnovějších počítačových her
Odborné přednášky a workshopy na téma anime, mangy, her, komiksu a popkultury
Soutěže o ceny v karaoke, cosplay, DDR, kreslení, hrách, ...
No zkrátka je na co se těšit! Bohužel se tyto akce konají na Slovensku, ale přesto myslím, že stojí za to se jich účastnit!
Více informací na www.comics-salon.sk

Údery - odkud, co a jak?

27. srpna 2008 v 9:17 | D.V. |  Technika a styl
V tomto článku bych se chtěla věnovat druhům úderů, které můžeme používat. Jsou rozdílné především cílovou zónou a sklonem čepele, popřípadě ještě stylem rozmachu. O tom už níže...
Kolmý úder - skoro vždy je meč ve výchozí pozici nad hlavou (pouze single) nebo kolmo dolů za zády (vlastně o4). Název vypovídá o všem. Je to kolmý úder doprostřed protivníkovy hlavy. Výjimečně může být vykonán i Qui-Gonnovským rozmachem (přemáchnutí zadem okolo celého těla).
Šikmý horní úder - Takto útočíme na protivníkova ramena, takže úder jde šikmo, ale je blízký kolmému úderu. Výchozí pozice jsou stejné jako u kolmého. Častější je zde ovšem Qui-Gonnovský rozmach a můžeme se setkat i s použitím z otočky nebo ze střehu či z výchozí pozice. Narozdíl od kolmého má tento úder svůj dolní protějšek.
Vodorovný úder - Poměrně netypický z úderů je právě tento. Je mířen vodorovně na pas, krk nebo výjimečně nohy tak, aby protivníka rozsekl v půli nebo nohy nebo hlavu (takto je rozpůlena Obi-wan v Nové bitce). Používá se z otočky nebo z rozmachu, kdy meč je za tělem (stylizovaný postranní střeh) již připraven vodorovně a pak se jenom velkým vodorovným obloukem máchne... Lze ho směroval na bok, záda nebo zepředu, podle toho, kde jste.
Šikmý dolní úder - Toto je jeden z nejklasičtějších, téměř výhradně se používá z půlotoček, lze však i z Qui-Gonnovského rozmachu nebo v sekvencích. Je to prostě klasický ú5 nebo ú6, lehko bránitelný, ale náročný na obráncovu zručnost s mečem (přehazovat čepel dolů vyžaduje hodně rychlý přehmat, pokud úder směrujete šikovně).
Výpad - Jen velmi těžko bránitelný úder, dost často smrtící, ale zároveň nebezpečný pro útočníka je právě výpad. Ve zkratce - uděláte výpad dopředu, prostě bodnete protivníkovi meč do břicha. Použití výpadu závisí na náhodě, jak se obránce odkryje a dá se bránit pouze strhnutím stranou, pokud jste hodně rychlí, úskokem, pokud chcete hned přejít do protiútoku (ale bacha na stočení čepele!) nebo sehnutím se, pokud si fandíte a myslíte si, že jste mrštní.
Tak toto byly základní a nejčastěji používané údery, vlastně jsem vám tu vypsala styly útoků a jejich nejčastější souvislost v souboji. Tak se nezabte...

SONB = Soutěž o nej blog. Hm, tak to asi ne...

26. srpna 2008 v 9:14 | D.V. |  Protest action
Pokud se pohybujete alespoň trošku po sféře českých blogů, zaručeně jste museli narazit na cosi, co sis říká SONB. Pokud se řadíte mezi blogaře, víte, oč se jedná. Je to tzv. Soutěž o nej blog. Neboli v idealizovaném originále se několik stránek utká o titul té nejlepší. Skutečnost je ovšem trochu jiná.
Většinou se utkají o titul tzv. SBéčka, což jsou spřátelené blogy toho pořadatelského. Tudíž se všichni zúčastnění znají. V nouzi pak pořadatel obíhá všechny známé i neznámé blogy a píše na ně stupidní reklamy, výsledek bývá stejný.
A to ten, že soutěž o nej blog se promění v soutěž o největší počet SBéček. Jakto? Jednoduše. Každý (bez výjimky) soutěžící napíše na svoje stránky, že je v SONB a aby pro něj SB hlasovali, že jim udělá diplom, nebo co... jiní si to dají jednoduše hned na úvod. Hlásni pro mě tady! A konec. Ještě je taktika bleskovek, kdy polovinu zabírají úkoly někde zahlasovat a tu druhou otázky, kolikátý že to byl hlas.
V prvním kole SONB vypadnou tedy ti, kteří si nevydržují alespoň dvacet spřátelených blogů. Pokud jde okolo nezvaný host, občas se stane, že prohlédne všechny blogy a zahlasuje pro ten nej, ale to je opravdu jen zářná výjimka...
Tito soutěžící ale nechtějí jen tak vypadnout. A to, co dělají je neuvěřitelné. "Plsky, pls, hlásni pro mě tady (odkaz na SONB)! Je to pro mě mocinky důležitý! Fakt mi na tom děsně záleží! Když to uděláš, tak jsi mi opravdu moc pomohla!" Neuvěřitelné, že?
A co víc! Pořadatelům nejen že toto zcela nefér soutěžení nevadí (jim to zvedne návštěvnost a popularitu blogu, možná přibyde i nějaké to SBéčko), ale dokonce ho podporují. "Ahoj. První kolo SONB, ve které jsi i ty začalo. Tak si sháněj hlásky!" A copak je toto shánění hlásků..? A co se stane, když nesháníte? Prostě a jednoduše se vám pořadatel ozve sám. "Jak to, že si nesháníš hlásky? Brzo bude ukončení!" Takže je toto chování podporováno. Řekneme si tedy, proč tyto soutěže ještě probíhají, když se z nich stalo pouze samoúčelné cosi?
Řešení je jednoduché. Tím, že se zúčastníte, můžete docílit toho, čeho chce docílit i pořadatel. Návštěvnost, popularita, nová SB... zkrátka každý chce být tím "nej". Takže SONB bychom mohli přejmenovat a uspořádat na svém blogu. Nám by se ovšem nikdo neúčastnil. Proč? Protože nemám jediné SBééééénQo!

A je to tu zase!

25. srpna 2008 v 12:51 | D.V. |  Flotila v civilu
Vsadím se, že nikdo z vás se ani na chvilku nemusel pozastavit nebo zamyslet nad nadpisem a zeptat se, co že je to tady. Zase usedneme do lavic, zase budeme nadávat na testy, zkoušení, referáty, seminárky... Škola volá. A co že to bude znamenat pro Flotilaweb?
O prázdninách moc nových článků nepřibylo, obzvlášť v srpnu (tenhle je třetí). Proto s příchodem nového školního roku budeme mít - možná trochu paradoxně - trochu víc možností starat se o blog. Takže můžete čekat nový design, další tréninky, novinky a zajímavosti, akce... Zkrátka se to tu nebudeme snažit zanedbávat.
1. září se vydáme do třídy sexty vstříc novým zážitkům (až na Nemesis, která se bude vydávat vstříc novým zážitkům v Chorvatsku a vrátí se až kdovíkdy) a vědomostem! Ano, Flotila bude po prázdninovém napůl odloučení zase spolu.
A ptáte se, jestli chystáme něco nového? Neptáte, co? Ale já vám to stejně prozradím. Nechystáme nic! Ne, to zase ne... chystáme se vymyslet nový souboj, fakt hodně velkou bombu! Tak se těšte, ale těšte se pomalu, protože Nemesis je tady hlavní konstruktér bitek a znáte její tak trochu laxní přístup.
Jinak jsem přemýšlela, jestli máme čtenářům odhalit naši skutečnou podobu (jako dát sem fotky), ale nakonec jsem došla k názoru, že prozatím asi ne. Řeknu vám důvody: 1) Obi bude rozhodně proti, což je dost dobrý důvod sám o sobě (Stáli jste někdy v improvizaci proti Obi? Ne? Tak to vyzkoušejte a pak sem zkuste dát její fotky...), 2) Fotky, které máme nejsou nijak zvlášť světoborné, ale hlavně jsou rok staré, tudíž neaktuální, 3) K čemu vám bude znát naši skutečnou podobu? Abyste se pobavili nebo utekli, takže efekt by asi nebyl pozitivní, 4) Jedna fotka tu už je! Že jste ji tu nenašli? Tak hledejte a najdete nás všechny tři na smrtící gilotině... Ale stejně bude lepší zůstat v jakés takés anonymitě. A navíc, přece na netu není bezpečné zveřejňovat svoje fotky!
Takže jsem vám tu objasnila několik důvodů, proč nás tu neuvidíte. Můžete nás vidět jedině naživo a to, pokud nebydlíte v dosahu našeho města, je poněkud nepraktické, není-liž pravda?
Tak tedy hodně úspěchů ve škole i v mimoškolních aktivitách!
Nezabme se!

Úchop meče

15. srpna 2008 v 16:31 | D.V. |  Technika a styl
Tak vám tady vykládáme o formách boje, stylu a podobných věcech a vlastně se tu ještě neobjevilo nic, co by napomohlo úplnému začátečníkovi v tom, kolika rukama a v jakém pořadí se vlastně takový meč drží?
Pokud jste si zvolili jako svou zbraň, v podstatě chybně nazvanou - a nikdo neví proč - jednoručák (lightsaber, tzv. single) , můžete si ji představit jako samurajskou katanu. Ta se držela oběma rukama, z toho preferovaná končetina (většinou pravá), na které jde většina zátěže a která je víc potřeba, držela rukojeť nahoře, druhá ruka pak dole. Obě se většinou dotýkaly hranami prstů, klouby prstů pak směřovaly k nepříteli. Meč se držel na straně, blíž k preferované ruce, čepelí kolmo vzhůru. Toto držení je praktické a pevné, ale na složité sekvence je třeba občas jednu ruku zcela eliminovat. V tuto chvíli se meč ovládá mnohem hůř, protože ho drží jen jedna ruka. Ale je to nezbytné.
S dvoubřitým mečem (doublelightsaber, tzv. obouručák) je to jednodušší a zároveň složitější. Pokud držíte meč před sebou, svíráte ho oběma rukama stejně, aby byl vyvážený. Pokud je zbraň nakloněna, jedna z rukou musí zaznamenat změnu a chytit meč z opačné strany. Tyto přehmaty jsou nezbytné při protáčení, rychlých útocích a otočkách. Sithové a Jediové se jim mohli vyhnout díky nulové váze čepelí, ale my bohužel takové štěstí nemáme. Proto je taková machrovina protáčet double rychle nad hlavou, proto se tak často vymkne kontrole. Připřetočení, se vám ruce zamotají a máte je křížem, zkrátka bojovat s doublem nese jisté potíže.
V držení zbraně při protáčení se liší single od doublu tím, že se protáčí vždy jen jednou rukou (bez výjimky). Lze ovládat snadněji, proto se můžeme setkat s celými sekvencemi, kdy druhá ruka je zcela nečinná. To u doublu nehrozí.

O rok starší, ale stejně šílení

11. srpna 2008 v 11:04 | D.V. |  My a ti ostatní blázni
Včera, tedy 10. srpna, jsme překonaly pomyslenou hranici. Ptáte se jakou? Je nám všem šestnáct let! Sice jsme zestárly, ale blázni jsme pořád, to je zpráva, kterou se znepokojením očekávají ti, jejichž pesimistické předpovědi předpokládají v šestnácti alespoň trochu rozumu, tudíž i konec s našimi šílenostmi. Kdepak! Vás prozatím zklamu. Přestože jsme zase o rok starší (není zvláštní slavit, že jsme starší?), jsme pořád stejné a budeme se bitkovat dál, dokud se nezabijeme, nebo ten rozum přece jenom časem nepřijde...
P.S.: Já myslím, že ta druhá možnost jen tak hrozit nebude, takže asi se dřív zabijeme, ale nevadí.
P.P.S.: Papírový parníček se ztratil neznámo kam, takže konec s naším kultem.
P.P.P.S.: Možná že zase začneme trénovat, protože už se prázdniny přehouply do druhé poloviny a budeme mít víc času.
P.P.P.P.S.: Možná ale taky ne.
P.P.P.P.P.S.: Už máme nové badmintonové rakety.
P.P.P.P.P.P.S.: Budeme moct zase smysluplně uvažovat o podobnosti našich oblíbených sportů.
P.P.P.P.P.P.P.S.: Tento papírek je z papíru...
P.P.P.P.P.P.P.P.S.: No neměla jsem v tom prvním P.S. pravdu?