Úchop meče

15. srpna 2008 v 16:31 | D.V. |  Technika a styl
Tak vám tady vykládáme o formách boje, stylu a podobných věcech a vlastně se tu ještě neobjevilo nic, co by napomohlo úplnému začátečníkovi v tom, kolika rukama a v jakém pořadí se vlastně takový meč drží?
Pokud jste si zvolili jako svou zbraň, v podstatě chybně nazvanou - a nikdo neví proč - jednoručák (lightsaber, tzv. single) , můžete si ji představit jako samurajskou katanu. Ta se držela oběma rukama, z toho preferovaná končetina (většinou pravá), na které jde většina zátěže a která je víc potřeba, držela rukojeť nahoře, druhá ruka pak dole. Obě se většinou dotýkaly hranami prstů, klouby prstů pak směřovaly k nepříteli. Meč se držel na straně, blíž k preferované ruce, čepelí kolmo vzhůru. Toto držení je praktické a pevné, ale na složité sekvence je třeba občas jednu ruku zcela eliminovat. V tuto chvíli se meč ovládá mnohem hůř, protože ho drží jen jedna ruka. Ale je to nezbytné.
S dvoubřitým mečem (doublelightsaber, tzv. obouručák) je to jednodušší a zároveň složitější. Pokud držíte meč před sebou, svíráte ho oběma rukama stejně, aby byl vyvážený. Pokud je zbraň nakloněna, jedna z rukou musí zaznamenat změnu a chytit meč z opačné strany. Tyto přehmaty jsou nezbytné při protáčení, rychlých útocích a otočkách. Sithové a Jediové se jim mohli vyhnout díky nulové váze čepelí, ale my bohužel takové štěstí nemáme. Proto je taková machrovina protáčet double rychle nad hlavou, proto se tak často vymkne kontrole. Připřetočení, se vám ruce zamotají a máte je křížem, zkrátka bojovat s doublem nese jisté potíže.
V držení zbraně při protáčení se liší single od doublu tím, že se protáčí vždy jen jednou rukou (bez výjimky). Lze ovládat snadněji, proto se můžeme setkat s celými sekvencemi, kdy druhá ruka je zcela nečinná. To u doublu nehrozí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama