Historický záznam o Pragoconu 09

27. května 2009 v 23:12 | Annie |  Cony a akce
Snad každý, koho toto téma alespoň okrajově zajímá, si jistě nějaký článek od návštěvníka této akce přečetl a po čase ho zapomenul. Tedy, pojďme si osvěžit minulost.

Jak se dostat do Prahy, když nejsou v dosahu spolupracující rodinní řidiči? Vcelku snadno, autobusem. Manticore vybrala jinouo linku, než jakou doporučovala mapka, tudíž jsme dojely poloprázdnými dopravními prostředky a jedinou překážou se stala ona mapka, obsahující imaginární silnici skrz jakousi.. budovu a vyznačující protisměrnou zastávku o notný kus jinde, než byla. Ale s tím si zatím ani jedna z nás nemusela dělat starosti.
Jak nalézt budovu? Stačí mít oči otevřené a dívat se, kde uvidíte nějakou zajímavě oblečenou existenci. A nebo rovnou celou skupinku, snažící se vzájemně probodnout mečem. A nebo neprobodnout? Kdo ví. Každopádně jim raději ustupujete z chodníku na trávu.

Vysolíte dvě stovky výměnou za placku s nápisem Pragocon + aktuální rok, malou brožurku s pěknou obálkou (dovnitř se radši nedívejte.. ale ta obálka je vážně krásná) a samozřejmě program s pravdily. Na nich je v první řadě psáno, že si nemáte zapomenout přečíst pravdila a pod tím přičmáráno, že se máte řídit podle pravidel. Ústředním tématem praviel vylepených na každém rohu a poschodí se však staly schody a jejich problematika. A že jich v té škole bylo.

"Už jen třicet schodů! Už jen padesát schodů!" "Na běhání po schodech ještě nikdo neumřel.. tento týden." "Ráno: třicet schodů. V poledne: dvě stě schodů. Večer: tisíc tři sta sedmnáct schodů.."

Ráno se na ony nápisy člověk podíval a s mírným úšklebkem si zaťukal na čelo, večer jim začínal dávat na pravdu. Temná magie, nebo genialita pořadatelů dokázala hnát lidi z přízemí do třetího patra přednášku co přednášku, ať už vybírali, jakvybírali. Na tom samém patře se vám žádná jednoduše nezamlouvala, kromě té přespříští, na kterou se určitě musíte zajít podívat. není se příliš čemu divit, že našimi cílovými destinacemi se stalo nejnižší a nejvyší možné podlaží. A schody.

Časem přirozeně začnete myslet na jídlo. Jenže jak to má člověk stíhat, když mezi přednáškami nejsou žádné pauzy a při cestování vzhůru ke krovům se člověk velmi rychle zadusí? Inu,musíte někde vysadit. y si daly pauu kolem čtvrté odpoledne a začaly hledat jídlo podle nápisů, které nějaký vtipálek - génius (nebo temná magie, jak tvrdili) dokáže udělat tak přehledně, až se do nich každý zamotá. Správně, musíte úplně dolů, na konec patra a tam zahnout do velkých, masivních vrat. Projdete spojovací chodbou do školní jdelny, obejdete její vnitřek o 270 stupňů (kdo neviděl, nepochopí) a tam vám za levný peníz udělají tousty - opravdu dobré.
Pak vyrazíta na další přednášku, na které temná magie otevírá sama od sebe dveře (které účastníci zevnitř zabarikádovali židlemi a mapou - skvělý nápad, než se jedna bytost rozhodla vstoupit do místnosti) a pak na druhou.

Je večer, čas druhého jídla a návratu domů pro ty, kteří si nezaplatili nocleh. Opět vytahjete mapku zle pošramocenou temnou magií a snažíte se vymyslet, odkud že to ten autobus vlastně jede. S jídlem v ruce se vydáváte potkat svůj osud s dobrou vírou, že ta bestie neujede, a nakonec ji na druhém konci ulice opravdu doběhnete.
Dlouhá a strastiplná cesta domů může začít. Sice už neběháte po schodech, ale musíte si v přecpaných dopravních prostředních hájit svécho čtvrt metru čtverečního a místy poměrně urputně. A na přesunech mezi nimi se nějaké ty schody také najdou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jezdíš na cony?

Jasně! 32.3% (10)
Sem tam. 32.3% (10)
Ne, ale znám je. 29% (9)
Ne. 6.5% (2)
Co to je con? 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama